Zemřel fotograf Milan Borovička
Dne zemřel ve věku 85 let fotograf Milan Borovička.
Dne Zemřel fotograf Miloslav Stibor.
Fotografka Tereza z Davle – Feminissimo
První setkání autora těchto řádků s Terezou z Davle se událo v Kavárně – Galerii Kamzík na Starém Městě pražském. Nejprve prostřednictvím autorčiných fotografií, následně pak za její přítomnosti. Ve všech případech byly přítomny její madony. A i do budoucna tomu tak mělo být. O několik let později byla scéna Galerie Kamzík zaměněna za scénu Labyrint – Český barok. Madony z fotografií a na fotografiích však zůstávaly.
V průběhu let si česká fotografická publicistika kladla otázku – ve vztahu k Tereze z Davle – „kam s ní?“. Rozumí se – kam s Terezou z Davle. Nutno konstatovat, že samotná Tereza si tuto otázku nekladla, a pokud fotila, pak protože chtěla, co chtěla a kdy chtěla. Světlo a stín, ostrost a neostrost, kompozice a nekompozice obrazu, které se pro mnohé jeví zásadními a které byly ve vztahu k jejím fotografiím prožívány, ona sama nechávala plynout.
Jak sama sdělovala, je pro ni rozhodujícím vnitřní prožívání momentu zachyceného objektivem, v místě a čase, které se neopakují. Své osobní fotografické vyjádření klade autorka nad zavedený kánon, jinak by nebyla sama sebou. Snad i proto jsou její fotografie nahlíženými a vyhledávanými.
Mezi charakteristikami jejich fotografií dominuje neokázalost. Ta činí její fotografii současně provokující i uklidňující, hledající i nalézající. Ponechme konečné odpovědi budoucím hodnotitelům autorčina tvoření. Autorka je prototypem impulzivní hledatelky. Popíšeme-li její snažení z pohledu filozofických konstant, je cílem jejího sdělování samotná cesta. I zde se jedná o prověřený koncept.
Tereza z Davle a Ženy Terezy y Davle nechtějí být a nejsou okázalými. Pokud její fotografieoslovují, pak tak činí vnitřním sdělením, které je (vědomě i nevědomě) ve svých důsledcích naplňováním tvůrčího pojetí a tvůrčího vnímání autorky.
Ivo Barteček
Jiří Louda – heraldik
Dne 3. října 1920 se v Kutné Hoře narodil přední český heraldik, autor našich státních symbolů, pan Jiří Louda, Dr. h. c. Je členem Heraldry Society v Londýně a dalších heraldických společností v Evropě. Je rovněž autorem mnoha znaků českých i zahraničních měst a obcí, šlechtických a občanských. Jeho nejznámějším dílem je čtyřjazyčná kniha Království české – erby a rodokmeny českých královských rodů. Na dvanácti heraldických a genealogických tabulích jsou erby všech našich panovníků a jejich rodinných příslušníků.
Jistě se všichni heraldici a milovníci přidají s přáním pevného zdraví do dalších let, panu Jiřímu Loudovi.
Milan Borovička
Dne 12. září 2010 oslavil fotograf Milan Borovička své pětaosmdesátiny. Jak jinak, než velkolepou výstavou svých fotografií s názvem Recept na ženu, v nádherných prostorách zámku Kinských ve Valašském Meziříčí. Úvodní slovo profesora Ivo Bartečka přednesla vnučka Milana Borovičky (prof. Barteček se z pracovních důvodů nemohl zahájení zúčastnit).
19. června až 26. září 2010
Černobílými fotografickými obrazy žen, které poutaly a poutají pozornost výrazem a linií, si vydobyl Milan Borovička domácí i zahraniční odborné i laické uznání. Je nositelem mezinárodního titulu AFIAP. Autorovu dílu se dostává pozornosti v odborných textech a v samostatných monografiích.
Setkávání s Mistrovými obrazy má v sobě ukotveno vedle symbolického rozměru i zprostředkování vnímání poslání Ženy, která stojí nad tokem času a jeho proměnami.
Milan Borovička působil v Institutu výtvarné fotografie Svazu českých fotografů a vyučoval v Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Uspořádal na 160 výstav doma i v zahraničí, byl a je pravidelně přítomen na domácích a mezinárodních salonech umělecké fotografie. Autorovy fotografie jsou zařazovány do prestižních přehlídek aktu v české fotografii. Jsou zastoupeny ve veřejných a soukromých sbírkách.
Ivo Barteček
Jan Demerci
Asi před rokem se na výtvarné scéně objevilo toto jméno. Výtvarný projev Jana Demerci některé diváky šokoval, jiné nechal zcela chladnými. Velkoformátové koláže – jsou-li to koláže – působí pro mnohé příliš jednoduchým dojmem. Motiv ženy, transformovaný pouze do několika barevných ploch, opravdu působí většinou jednoduše, kombinací barev a zjednodušením linií však útočí na fantazii diváka. Svá díla prezentoval na výstavách v Praze, Ostravě a Olomouci.
Krásná kniha, fotografie, koláž jej oslovují jako samouka. Při hledání a nalézání poučení neopomene připomenout Vojtěcha Preissiga, Ladislava Sutnara či Adolfa Hoffmeistera. Ve fotografii hledá poznání u počátku fotografického obrazu, to na jedné straně, na straně druhé pozornému divákovi neuniknou inspirace Milanem Borovičkou nebo Miloslavem Stiborem. Jan Demerci se ve volném čase věnuje prezentaci fotografie, redakční a recenzní práci. Ač příznivec černobílého obrazu, uchýlil se v případě spolupráce s Terezou z Davle k barevnému sdělení. Představené koláže mají společná s fotografií jednak svá východiska – původně fotografický záznam, který je následně přetvořen do barevně akcentovaného vyjádření, jednak konečný výsledek – digitální tisk. Představený projekt nese ve své původní podobě název Amsterodam.
prof. Ivo Barteček